Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

29. 5. 2017

skoroj

Bude jasno až skoro jasno, odpoledne přechodně až polojasno. Denní teploty 26 až 30°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Přehrát/Zastavit Další

 

Energeticky úsporná obec

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Hlivice

První zmínka o této obci je z roku 1343, katastrální výměra 378 ha, ležící západně 6,5 km od Uničova, blíže silnici z Medlova do Úsova. V jednotném čísle znamená Hlivice potok hlívím tekoucí nebo louku tou rostlinou porostlou; dnes se užívá tvaru pomnožného. Vesnice byla založena v bezprostřední blízkosti Doubravy někdy ve XIII. Století a patřila vždy k hradu Úsovu. Na přelomu roku 1371 byla vesnice odporučena pod jménem Hlivice markrabětem Janem synu Prokopovi. Roku 1481 koupil bývalý litovelský farář, později olomoucký kanovník Mikuláš Foerster za 60 dukátů od Karla mladšího z Vlašimi 3 hřivny  roční činže ve vsi v Hlivicích na založení v roce 1482 oltáře sv. Mikuláše a Kateřiny při kostele sv. Václava v Olomouci. Podle urbáře Albrechta z Boskovic z roku 1564 bylo v Hlivicích 8 půlláníků, 3/4láník, 3/8láník, dva menší hospodáři, 4 zahradníci, celkem 12 rolníků. Pololáníci platili ročně dvakrát po 8 groších,odváděli kuře, 12 vajec, po půl korci pšenice, žita a ovsa, usekli srpem po 12 záhonech žita, ovsa, pšenice a hrachu, co se jim určí, pomáhali po 1 dni v senoseči a v dřevaření, sváželi 2 dny do stodol, 2 fůry sena z Doubravy do dvora královského, 2 fůry dřeva do pivovaru, orali třikrát do roka 12 záhonů čili 9 dní ročně; celkem robotoval  každý půlláník 25 dní pěšky a 15 dní s koňmi. Teprve v roce 1618 bylo ustanoveno, že z každého lánu se obdělává 6 měr na panském. V tu dobu bylo ve vsi 13 rolníků, 5 zahradníků a pustá zahrada.Rychtář Šebesta Havlín (pozdější zákupní rychta) měl 1 lán bez robot; dával do dvora plat 10 R. Obyvatelé měli až na jednoho nebo dva ryze česká jména. Po třicetileté válce se tedy obec poněmčila.

V roce 1678 bylo všech usedlých 20: 7/8láník Zoufal (Zouwal), 5/8ník Vyhlýdal, Matěj Klebl, 1/2láník Sobota, Venzský (Wanský), 3/8ník Vítek Kvapil, 1/4ník Trauvelský dříve Valenta, Šilhan dříve Šumvalský, Frölich dříve Vyhlýdal; v roce 1660 se ujal pustiny se 40 m.  Pavla Šumvaldského Ondřej Reimer, v roce 1662 se ujal pustého gruntu Jiřího Pospíšila Jakub Klues. To byl národnostní pohled na vesnici po třicetileté válce. Do roku 1749 byl na domě Zoufalově (Sowalově) Kleinů, po Sobotovi Schuster, po Wanském Maneth, po Kvapilovi Weeber, po Trouvelském Rohnfeld, po Kluesovi Špaček Václav. Tak se vesnice němčila. Jen rod Vyhlýdalův držel zděděnou půdu.

Trati tehdy sluly: In Poškelle, Bei der Granitz, Bei der Kapelle, Orantschken, Bei der Dobrau, Beim Berne, Beim Holen Weeg. Na obecní pečeti byl nápis: SIGIL – DER – GEMEIN – HLIWIC, a znakem radlice s 5. hvězdičkami kolem.

Zvláštních svobod robotních Hlivičtí neměli, mimo list na odúmrť z roku 1492 společně s Benkovem a společný list z roku 1551 na osvobození od hradní stráže na Úsově. Roku 1773 zaplatili výkupu 357.57 zl.; jen 12 měřic sypaného obilí: pšenice, rži (žita) a ovsa zůstalo. Jelikož Hliničtí mívali s Benkovskými společné listiny např. na odúmrť a hradní stráž, tak se zdá, jako by byli tvořili společnou obec. Proto není třeba se jim divit, že se v roce 1792 odvolávali na stará nadání k svobodné pastvě v královském revíru, jak to měli Venkovští písemně zajištěno v listině krále Jiříka z Poděbrad (v Olomouci, v pátek po sv. Dorotě roku 1460). Hlivičtí se dokládali svědectvím starých lidí, že od nepamětních dob pasou svůj dobytek v Doubravě ve vysokém lese, v alejích a na stezkách, bez poplatku a robot, a že za to odvádí těch 12 měřic obilí. Ježto určité listiny na jejich jméno neměli, vyhrála vrchnost, ale roku 1802 jim táž dobrovolně odstoupila 40 měřic lesa v majetek obecní a pole k zařízení cihelny.

V roce 1773 byla v Hlavicích ještě celá čtvrtina občanů česká. Ze starých českých jmen se nedochovalo ani jedno. Přes 100 let jsou na gruntě: Merta, Kleinů, Mauler, Schuster, Maneth.

Politicky a katastrálně (378 ha) je obec samostatnou; z katastru je 322 ha polí, 19 ha luk, 9.59 ha zahrad, 1.24 ha pastvin, 10 ha lesa. V roce 1793 bylo ve vsi 38 domů s 350 jitry dobrých polností, 288 obyvatel. V roce 1839 bylo 49 domů, 309 obyvatel a v roce 1900 61 domů, 378 kat. obyvatel z nichž 15 Čechů a 363 Němců.

 kaplička Hlivice